Letní škola
Nahlížet dějiny

Čtvrtek 27. srpna 2020 (8.30 - 17.30)

8.30 - 9.15 Registrace účastníků

9.15 - 9.30 Uvítání (Auditorium)

9.30 - 10.30 Úvodní přednáška: Jak zapojit dobové perspektivy do výuky? (Jaroslav Najbert/Auditorium)
Úvodní přednáška přiblíží účastníkům téma letní školy. Využijeme k tomu praktické příklady ze škol i z diskuzí ve veřejném prostoru. Seznámíme se se základními tezemi, jejichž užitečnost pro školní praxi budeme během nadcházejících dvou dní ověřovat v rámci workshopů.

10.30 - 10.50 Pauza na občerstvení

10.50 - 12.50 Workshopy I 

• Dobové perspektivy v badatelsky pojaté učebnici (Jaroslav Pinkas, Roman Anýž/ÚSTR)
  Rozvoj historického myšlení vyžaduje badatelský přístup k výuce dějepisu. Představa o minulosti a schopnost orientace v historické kultuře s sebou nese nutnost upozadit výklad a naopak postavit do středu výuky historický pramen. Jak to může vypadat v praxi ukáže workshop, ve kterém představíme koncept nové učebnice pro 9. třídu ZŠ a ve kterém necháme jeho účastníky nahlédnout do zákulisí vzniku konkrétní kapitoly. Účastníci si tak sami zkusí, jak sestavovat funkční set pramenů a vybírat k tomuto setu ústřední otázku. Přečíst si více
• Dějiny v multiperspektivě: využití aplikace Historylab (Pavla Sýkorová, Michal Kurz/tým HistoryLab)
  Účastníci si vyzkouší balíček tří cvičení aplikace HistoryLab, která v navazujících krocích rozvíjejí dovednost žáků nahlížet na historické události v různých perspektivách. Cvičení se věnují tématu každodenního života v období normalizace a jsou založena na badatelsky zaměřené práci žáků s historickými prameny, která má za cíl posílit jejich schopnost porozumět jednání a postojům dobových aktérů. V rámci workshopu si představíme možné přístupy k poskytování zpětné vazby. Přečíst si více
• Muzeum dělnického hnutí: Artefakty kolektivizace (Bohumil Melichar, Tereza Arndt/ÚSTR)
  Specifické umění socialismu, socialistický realismus, mělo oslovit občany a přizvat je k účasti na společenském životě. Zároveň bylo nedílnou součástí symbolického systému komunistického režimu. Současní historikové nabízí širokou paletu hodnocení tohoto období i jeho uměleckých projevů. V rámci semináře se budeme zabývat odbornými texty několika autorů zaměřených na československé dějiny 20. století a jejich zjištění budeme aplikovat na konkrétní dobové artefakty. Společně se zaměříme na různé historiografické postoje ke komunistické minulosti a jejich vlivy na současnou výuku dějepisu. Přečíst si více
• Jak hodnotit výuku založenou na perspektivách: inspirace z Kanady (Petr Sedlák, Peter Sokol/ÚSTR)
  Zkoumání rozmanitých perspektiv historických aktérů má být pro žáky atraktivním, ale i funkčním nástrojem k porozumění historických událostí. Produktivní výuku je možné v případě využití perspektiv vést od jasně stanovené otázky k přesně daným kritériím pro hodnocení odpovědí žáků. Jak hodnotit historické myšlení? Jaká kritéria hodnocení lze zvolit? A jak se úrovně osvojení mohou prakticky otisknout do vytváření školního kurikula? Workshop nabídne teoretické i praktické seznámení s příkladem testu historického myšlení a definováním očekávaných výstupů školní výuky, které využili historikové a didaktikové v kanadské provincii Britské Kolumbii. Přečíst si více
• Úhel pohledu v historiografii (Kamil Činátl/ÚSTR)
  Jak s perspektivou zachází historická věda? Workshop se zaměři na srovnávací čtení krátkých ukázek z významných textů historiografie 20. století, které osvětlí roli perspektivy v historické vědě. Úhel pohledu významně ovlivňuje výklad minulosti. Pokud dějiny nahlížíme zdola či v mikrohistorickém měřítku, vyznívají jinak, než když zvolíme pohled shora a makrohistorickou perspektivu. Workshop promýšlí vztahy mezi historiografií a didaktikou dějepisu. Jak můžeme inovativní přístupy k výzkumu historie přenášet do vzdělávání? Přečíst si více

12.50 - 14.00 Oběd

14.00 - 15.30 Burza nápadů (Auditorium)
Letní škola se letos věnuje práci s dobovými perspektivami. V tomto tématu spatřujeme příležitost pro sdílení zkušeností mezi účastníky letní školy. Tomu má sloužit právě čtvrteční burza. Ta je založena na krátkých prezentacích konkrétních témat, která různé perspektivy nabízejí. Vybraní vystupující z řad účastníků představí tři slidy během tří minut. Po krátkých prezentacích bude prostor pro méně formální diskuzi s kolegy a zpětnou vazbu.

15.30 - 16.00 Pauza na občerstvení

16.00 - 17.30 Workshopy II

• Společenská změna ze všech stran: rok 1989 ve výuce (Václav Sixta/ÚSTR)
  Přechod od státního socialismu k demokracii a tržnímu hospodářství patří mezi nejvýznamnější milníky českých soudobých dějin. Jako takový představuje výzvu pro školní výuku. Ve workshopu se zaměříme na způsoby, jak do dění, které během výročních oslav může působit jako jednolitá událost, vrátit jeho dynamiku, vrstevnatost a rozmanitost. Jak zahrnout do výuky o roce 1989 různé zkušenosti obyvatel tehdejšího Československa? Zároveň se pokusíme vyjít i za samotné události roku 1989 a zamyslet se nad tématem přechodu k demokracii a kapitalismu jako součásti výuky o hospodářské transformaci a vývoji české společnosti v 90. letech 20. století a počátkem 21. století. Přečíst si více
• Není přestavba jako přestavba v Historianě (Dagmar Erbenová, Vojtěch Ripka, Martin Vonášek/ÚSTR/Historiana)
  Tematicky sestavený soubor pramenů pro výuku představuje možnost, jak zasadit jednotlivý pramen pro učitele i žáky do souvislostí. Výukové online prostředí Historiana nabízí řadu kolekcí pramenů, jež byly sestaveny s určitými představami a jsou připraveny pro tvorbu vzdělávacích aktivit. Na souboru „Perestrojka - není přestavba jako přestavba” si nacvičíme způsoby, jakými dospět k porozumění odlišných perspektiv Východu a Západu na 2. pol. 80. let 20. století. Přečíst si více
• Neobyčejná léta socialistického zemědělství (Jaroslav Najbert/ÚSTR)
  Jak se dívat na proměny socialistického zemědělství v Československu a jeho transformaci? Jak zapojit film a orální svědectví do výuky? A jak pomáhat žákům porozumět vzpomínkám vlastní rodiny? Odpovědi na tyto otázky budeme společně hledat ve workshopu, jehož obsah tvoří některé z osvědčených klipů k tématu kolektivizace, spojené s filmografií Vojtěcha Jasného (DVD Obrazy z kolektivizace, web Socialism Realised), a rozbor orálněhistorického projektu ze zlínského gymnázia, ve kterém se podařilo zdokumentovat čtyřgenerační vzpomínání na socialismus. Přečíst si více
• Jak viděli mučení politických vězňů samotní příslušníci SNB? (Petr Sedlák/ÚSTR)
  Během workshopu si představíme vzdělávací materiál „Profil příslušníka StB”. Materiál obsahuje několik výpovědí příslušníků StB, kteří se vyjadřují k využití násilí při výsleších politických vězňů v uherskohradišťské věznici na přelomu 40. a 50. let. Analyzujeme výpovědi, abychom zjistili, jak jejich obsah mohl ovlivnit specifický kontext politické perzekuce. Interpretujeme a diskutujeme, o čem mohou poučit žáky dobové perspektivy tzv. pachatelů o povaze a fungování bezpečnostního aparátu v autokratickém státě. Přečíst si více
• S kůží na trh (Jiří Raiterman, DOX)
  Vzdělávací program k výstavě ULTRASUPERNATURAL a roli umělce. Co to znamená jít „s kůží na trh“? Jakou roli hraje odvaha a schopnost jít vlastní cestou při jakékoli tvorbě? Výstava Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina je vyústěním více než 20 let trvajícího projektu. Vypráví životní příběh umělců a posledního papuánského domorodého kmene Yali Mek, který autoři navštívili od roku 1997 celkem 11x. Od začátku nechtěli být pouze turisty a svoje pozorování, setkávání a zkoumání přenesli do kreseb, fotografií, videí i monumentálních soch, které se staly součástí dalšího poznávání se. Jak může říkat název výstavy, „Neobyčejně nadpřirozený“, dlouhodobý vztah vedl k záznamu zcela odlišné kultury, vnímání světa, prostředí i duchovna. A právě jinakost, její hodnota i ztráta, je jedním z důležitých motivů výstavy a programu. Přečíst si více
• Fučíkovská archeologie (Národní památník na Vítkově, Čeněk Pýcha/ÚSTR)
  Ústav pro studium totalitních režimů a Národní muzeum před letní školou otevřou výstavu ReporTvář Julia Fučíka v Národním památníku na Vítkově. Výstava nabízí různé pohledy na Julia Fučíka, tuto výraznou postavu českých dějin 20. století, která po roce 1989 ustoupila z veřejného prostoru. Právě perspektiva postavy, která byla sňata z piedestalu, vytváří ideální situaci pro badatelsky orientovanou výuku, pro kladení otázek a pro práci s prameny a exponáty. Během workshopu účastníci přímo ve výstavě otestují nový Dějepisný sešit: Fučík, který bude sloužit nejen jako materiál pro muzejní edukaci ve výstavě, ale také jako samostatná vzdělávací pomůcka do školních tříd.
  Tento workshop proběhne v Národním památníku na Vítkově. Přečíst si více

19.00 - 21.00 Doprovodný program: Večerní diskuze: Dějiny, na kterých záleží: mimoevropské kultury v české paměti

Pátek 28. srpna 2020 (8.30 - 15.00)

8.30 vstup do DOXu, ranní káva

9.00 - 10.30 Workshopy III

• Co nás naučila distanční výuka? (Petr Sedlák/ÚSTR)
  Přirozeně se nemůžeme a nechceme vyhnout reflexi situace, ve které jsme se jako učitelé ocitli po náhlém uzavření škol v proběhlém školním roce. Jsme přesvědčeni o smysluplnosti společného ohlédnutí a zhodnocení naší zkušenosti s distanční výukou a odpovědět si mj. na otázku, co by šlo z této situace trvale zhodnotit ve vyučování dějepisu. Můžeme nabrat taktéž z této zkušenosti odhodlání a poznatky učit dějepis jinak než tradičně!? Přečíst si více
• Postkolonialismus, transnacionální transfery a globální dějiny (Jan Koura, Ústav světových dějin FF UK)
  Workshop představí koncepty postkoloniálních, transnacionálních a globálních dějin na příkladu vztahu mezi Československem a oblastmi tzv. třetího světa (globálního jihu), z nichž velká část získala samostatnost až v rámci dekolonizačního procesu po druhé světové válce. Tyto přístupy, které mimo jiné kladou důraz na odpoutání se od europocentrického pohledu na dějiny a vnímání evropské kultury jako nadřazené, se začaly v českém prostředí rozvíjet teprve nedávno. Československo bude sloužit jako případová studie země ve střední Evropě, jež byla i v době socialistické diktatury v rámci globálních procesů propojená s třetím světem a jejími kulturami více, než na první pohled může být patrné. Workshop bude vycházet z četby textů a diskuze. Přečíst si více
• Jak žáci pracují s badatelsky orientovanou učebnicí soudobých dějin? (Jaroslav Pinkas, Roman Anýž/ÚSTR)
  Na jaře 2020 proběhla pilotáž nové učebnice dějepisu pro 9. ročník ZŠ. 11 učitelů a necelá stovka jejich žáků pracovali formou badatelské výuky se třemi tématy. Na konci pilotáže jsme měli k dispozici pracovní sešity žáků, dotazníky učitelů a hospitační protokoly z náslechů pilotujících hodin. V rámci tohoto workshopu budeme analyzovat anonymizované výstupy žáků obsažené v pracovních listech k tématu „Národy ČSR”. Pokusíme se identifikovat dobré i méně dobré výkony a stanovit pro ně hodnotící kritéria. S přihlédnutím k textu kapitoly, s nímž pracovali, se zamyslíme nad formulací otázek a úkolů a budeme diskutovat jejich relevanci. Přečíst si více
• Prameny k romským poválečným dějinám (Renata Berkyová, Pražské fórum pro romské dějiny při ÚSD AV ČR)
  Dějiny menšin mohou v dějepisné výuce nabídnout důležité podněty pro promýšlení celkového příběhu českých/československých dějin. Dějiny židovských obyvatel českých zemí v 19. a 20. století se prosadily v uplynulých dekádách jako běžná součást dějepisné výuky. Ve stejné míře se však neprosadila romská perspektiva, i když obě skupiny sdílely podobný tragický osud rasového pronásledování během druhé světové války. Zdá se, že vyprávět dějiny Romů je náročný úkol, dílem i kvůli absenci vhodných didaktických materiálů. Workshop nabídne účastníkům zajímavý set pramenů k romským dějinám 20. století, které umožní zkušenost Romů pojmout badatelskou formou výuky. Přečíst si více
• Obyčejní stalinisté (Václav Kaška, Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)
  Cílem workshopu bude prozkoumat otázku, jak na stalinismus reagovali obyvatelé Československa včetně členů Komunistické strany Československa. Práce s kompozicí pramenů z lokálního prostředí nasvítí zažitý výklad o vládnoucích komunistech a ovládaných občanech z mikrohistorické perspektivy. Pokusíme se přiblížit myšlenkový a sociální svět i politickou praxi přelomu 40. a 50. let v Československu a na konkrétních případech prodiskutovat možnosti i limity využití pramenů z éry stalinismu pro školní výuku v 21. století. Přečíst si více
• Syntetická budoucnost (Lenka Hámošová, Michal Kučerák / DOX / #DATAMAZE)
  Minulý rok jsme v rámci letní školy představili téma syntetických médií. Manipulace obrazu a zvuku se díky nástrojům umělé inteligence neustále zdokonaluje. Generovaný obraz nerozlišitelný od reality již není pouze fikcí, ale stal se každodenní skutečností. Náš mediální prostor víc a víc zaplaví syntetické obrazy. V někom může tato situace vyvolávat skepsi, co je specifický jev, který se objevuje s každou novou technologií. Jak ale tato média využít pro výuku? Jak uvažovat o technologiích blízké budoucnosti ve vztahu k naší historii? A k čemu slouží poznávání vlastní historie, pokud se nezaměřuje na uvažování o naší společné budoucnosti? Cílem workshopu je uvažovat o nástrojích na tvorbu syntetických médií v kontextu blízké budoucnosti. Potřebujeme nejen alternativní vize, které doplní dystopické obavy z komplikované budoucnosti, ale právě přemýšlení o budoucnosti, které vychází ze znalosti naší historie. Přečíst si více
• Multiperspektivita ve výuce a její hodnocení: zkušenosti aplikace HistoryLab (Kamil Činátl/ÚSTR)
  Workshop nabízí vhledy do školní praxe prostřednictvím výsledků práce z HistoryLabu. Představíme, jak žáci v reálném provozu plnili cvičení zaměřená na rozvoj dovednosti nahlížet na historické události perspektivně. Účastníci workshopu si vyzkoušejí možnosti hodnocení konkrétních výsledků práce. Představíme HistoryLab jako diagnostický nástroj, který je schopen učiteli ukázat, na jaké úrovni je historické myšlení jeho žáků či studentů. Promyslíme, jak žákům účinně poskytovat zpětnou vazbu, abychom pomáhali efektivně rozvíjet jejich historickou gramotnost. Přečíst si více

10.30 - 11.00 Pauza na občerstvení

11.00 - 12.30 Přednáška: O normálním životě v nenormální době (Kateřina Šedá/Auditorium)
O vesnici, kde všichni dělali totéž. O babičce, které bylo všechno jedno. O sousedech, kteří se neznali a poslali si dárek. O holce, co přelezla osmdesát plotů. O sousedech Steava Jobse. O Londýně, kde se mluví česky. O čtvrti, která straší. O turistech, co pomáhali. O tom, co město ještě unese.
Kateřina Šedá představí svoje klíčové projekty a ukáže způsoby, jak pomocí umělecké akce a práce s historickou pamětí konkrétního místa dosáhnout participace místní populace na poznání sebe sama.

12.30 - 13.30 Reflexe Letní školy
Společné ohlédnutí za letní školou a jejími tezemi.

13.30 - 14.00 Oběd

14.00 - 15.00 Sborovna
Přijměte pozvání do naší sborovny. Chcete se dozvědět, jak získat přístup k materiálům z Archivu bezpečnostních složek, promluvit si s autory chystané nové učebnice dějepisu nebo získat přístup do aplikace HistoryLab? Sborovna je připravena jako čas vyhrazený na rozhovory, sbírání inspirací a informací o dostupných programech a aktuálních novinkách. Budou připraveny jak novinky z produkce Oddělení vzdělávání ÚSTR, tak nabídka pro školy Centra současného umění DOX a dalších partnerských institucí. V naší sborovně se určitě nudit nebudete.

15.00 Závěr letní školy