Letní škola
K čemu jsou nám dějiny?

Čtvrtek 26. srpna (8.30 - 17.00)

8.30 - 9.15 Registrace, káva a občerstvení

9.15 - 9.30 Zahájení letní školy

9.30 - 10.00 Úvodní přednáška: K čemu jsou nám dějiny? (Jaroslav Najbert)

10.15 - 12.00 Workshopy I

• Jak se žáci vztahují k minulosti I: zkušenosti z testování nové badatelské učebnice pro výuku dějin 20. století (Jaroslav Pinkas, Roman Anýž/ÚSTR)
  Právě vznikající badatelská učebnice pro výuku dějin 20. století rozvíjí také schopnost žáků porozumět hodnotám dobových aktérů a zaujímat k nim vlastní etické postoje. Workshop nabídne zkušenosti autorského týmu z testování na několika školách a upozorní na zajímavé momenty tvorby učebnice a její pilotáže. Na příkladu žákovských reakcí budeme diskutovat, jaké možnosti i omezení zapojení hodnot do badatelské práce žáků v hodinách dějepisu přináší. Přečíst si více
• Jak se žáci vztahují k minulosti II: zkušenosti z HistoryLabu (Michal Kurz, Pavla Sýkorová/ÚSTR)
  Digitální aplikace pro práci s prameny HistoryLab nabízí řadu cvičení, která rozvíjejí historické myšlení žáků o vztahu k minulosti. Žáci zkoumají kompozice pramenů, jež ilustrují různé způsoby zacházení s historií ve veřejném prostoru, a kladou si otázky, k čemu a jak dějiny užíváme. Workshop nabídne konkrétní příklady práce žáků a studentů s těmito cvičeními. Účastníci budou mít možnost promyslet, jak žáci o vztahu k minulosti přemýšlejí. Při rozboru žákovských a studentských prací se pokusíme určit klíčové aha momenty, kdy dochází k rozvoji historického myšlení, a promyslíme, jak zpětnou vazbou na výsledky práce žáky v tomto rozvoji aktivně podpořit. Přečíst si více
• Je správné učit i to, co o sobě říkali komunisté? Expozice Muzea Klementa Gottwalda a současný dějepis (Bohumil Melichar, Tereza Arndt/ÚSTR)
  Národní dějiny byly v podání marxistické historiografie přímou a jedinou možnou cestou k socialismu. Vyprávění o boji lidu za jeho práva mělo svůj politický rozměr a zároveň si nárokovalo vědeckou autoritu. Takový příběh vyprávěla i expozice Muzea Klementa Gottwalda, do které přicházely školní třídy či pracovní kolektivy, aby se seznámily s hrdinnou minulostí KSČ. Během společné, badatelsky zaměřené aktivity jednak odhalíme, co vlastně o své minulosti komunisté v 70. letech říkali, ale také budeme promýšlet, jestli a jakým způsobem tento opuštěný příběh začleňovat do výuky dějepisu. Společně se tak pokusíme odpovědět na otázky typu: Je správné učit i to, co o minulosti říkali samotní komunisté? Kde leží hranice přijatelné interpretace dějin a kde již začíná nepřípustná manipulace? Kolika způsoby lze vyprávět národní dějiny a co všechno může takové vyprávění ospravedlnit? Zaniklá a zapomenutá expozice tohoto „rudého muzea“ nabízí pro podobné úvahy rozsáhlý prostor. Přečíst si více
• Kolik kontextu potřebuje esesák na fotografii? (Petr Sedlák/ÚSTR)
  Žáci reagují s rozhořčením a odporem na fotografii, na které německý voják lhostejně přihlíží deportaci žen a dětí. Testování cvičení „Voják na fotografii” v aplikaci HistoryLab prokázalo, že žáci po seznámení s fotografií trefně analyzují další informace objasňující situaci zachycenou v květnu 1943 ve varšavském ghettu, mimo jiné výpověď vojáka na zadní straně fotky. Promyšleně interpretují možné vlivy na jednání spoluvykonavatele největší masové vraždy v dějinách. Jak ale odpovídají na otázku, co dále by potřebovali vědět, aby lépe porozuměli jeho jednání? A máme se vůbec ptát v případě, kde je tak zjevná vina pachatele? Přečíst si více
• Jak hodnotit postoje žáků? Případ prvorepublikového zákona o kočovných Romech (Peter Sokol/ÚSTR)
  Lze aplikovat kanadský test historické gramotnosti do reálií českých dějin? Je možné vytvořit hodinový test, který by zjistil, jak rozvinuté mají žáci historické myšlení? Přečíst si více
• Tváří v tvář historii - příběhy zachránců Židů během 2. světové války (Marie Smutná/Institut Terezínské iniciativy)
  Existovaly nějaké vlastnosti či okolnosti, které během 2. světové války učinily z některých lidí úspěšné zachránce? A můžeme se z jejich příběhů poučit pro současnost? V rámci tohoto workshopu představíme přístup mezinárodního programu Facing History and Ourselves (Tváří v tvář historii), který vychází z přesvědčení, že na příkladech rozhodnutí, která lidé činili v minulosti, můžeme hledat inspiraci pro morální volby, které činíme dnes. Přečíst si více

12.00 - 13.15 Oběd

13.15 - 14.30 Burza nápadů
Letní škola se letos věnuje našemu vztahu k minulosti. V tomto tématu spatřujeme příležitost pro sdílení zkušeností mezi účastníky letní školy. Tomu má sloužit právě čtvrteční burza. Ta je založena na krátkých prezentacích konkrétních příkladů vztahu k minulosti. Vybraní vystupující z řad účastníků představí tři slidy během tří minut. Po krátkých prezentacích bude prostor pro méně formální diskuzi s kolegy a zpětnou vazbu.

14.30 - 15.00 Společné focení a pauza na občerstvení

15.00 - 17.00 Workshopy II

• Památník Lety u Písku: kurátorský workshop (Čeněk Pýcha/ÚSTR a Veronika Kolaříková, Anna Míšková, Dušan Slačka/Muzeum romské kultury)
  V Letech u Písku vzniká unikátní místo paměti, památník věnovaný holocaustu Romů a Sintů a boji za uznání těchto obětí, který trvá od poválečných let do dneška. Součástí památníku bude i nová expozice. Jak skloubit pietní rozměr místa s kritickou reflexí dějin? Jak v tomto prostoru pracovat s prameny, trojrozměrnými exponáty a vzpomínkami, aby reprezentovaly především romský pohled? V rámci workshopu prodiskutujeme základní premisy, se kterými ke tvorbě expozice přistupujeme a prostřednictvím kurátorského workshopu budeme zkoumat vzdělávací přínos jednotlivých exponátů a výstavních situací. Součástí workshopu bude i diskuze nad tím, jak integrovat dějiny Romů do výuky. Přečíst si více
• Dějepis a antropocén: jak vyprávět dějiny uhlí? (Václav Sixta/ÚSTR)
  Antropocén je pojem, kterým vědci označují období, ve kterém se lidstvo stalo geologickým činitelem. Planeta je obvykle v dějinách (i dějepise) nehybným, netečným pozadím pro plánování vojenských operací, obchodních cest a využívání jejích zdrojů. V době antropocénu je ovšem vidět, jak je lidstvo s planetou úzce propojeno. Ukázalo se, že to, jak lidstvo získává energii, obchoduje, vyrábí a rozhoduje, může mít nezamýšlené důsledky pro celou Zemi. Ve workshopu se budeme společně zamýšlet nad tím, co může antropocénní perspektiva přinést do dějepisu. Využijeme k tomu kapitolu z chystané učebnice, doplněnou o cvičení v aplikaci HistoryLab a další prameny k dějinám uhlí. Přečíst si více
• Dějiny ve veřejném prostoru, dějiny na piedestalu (Tereza Průšová/Gymnázium Přírodní škola)
  Kreativní workshop v exteriéru vytvoří učitelům prostor navrhnout nový pomník, pro který připraví nákres situace i podklady k interpretaci jeho symbolické roviny. Vlastní náměty srovnáme s nápady středoškolských studentů. Tento workshop proběhne ve Stromovce. Přečíst si více
• Místo paměti jako zdroj hodnot a identity: Rudá věž smrti v roce 2021 (Jakub Jareš/ÚSTR)
  Muzea a památníky nás neoslovují primárně tím, co říkají o minulosti, ale tím, čím promlouvají k současnosti. Jsou to místa, která dávají podněty pro utváření našich hodnot a identity. Proto velmi záleží na tom, jaká sdělení formulují. Na příkladu Rudé věže smrti, národní kulturní památky a místa světového dědictví UNESCO, si ukážeme, jak různorodá sdělení může jedno místo paměti nabízet a jaké důsledky to má pro návštěvnickou recepci. V Rudé věži smrti byla v roce 2021 zahájena nová podoba průvodcovské služby, kterou zajištuje Konfederace politických vězňů a podílí se na ní také spolek Političtívězni.cz a Ústav pro studium totalitních režimů. Ve workshopu budeme pracovat se sylabem prohlídky, reflektovat jej a zároveň navrhovat jeho novou podobu. Cílem je zformulovat, čím může toto místo paměti nejlépe přispět k utváření hodnot a identit svých návštěvníků. Přečíst si více
• Antisemitismus a stereotypy (Zuzana Pavlovská/Židovské muzeum v Praze)
  Program zaměřený především na fenomén moderního a současného antisemitismu. Co je to stereotyp? A jak se liší od předsudku? K čemu může jednání na základě stereotypů vést? Workshop zahrnuje práci s graffiti, články, webovými stránkami, příspěvky na internetu a dalšími materiály vykazujícími projevy antisemitismu, se kterými se studenti nejen v České republice, ale i v celé Evropě mohou v současné době setkat. Workshop je zaměřený na kritické myšlení a pochopení mechanismů, na kterých antisemitismus stojí. Přečíst si více
• S kůží na trh - Vzdělávací program k výstavě Vanitas a roli umělce (Jiří Raiterman/DOX)
  Jakou roli hraje odvaha a potřeba vytvořit výraznou stopu při jakékoliv tvorbě? Výstava Vanitas ukazuje smrt a umírání jako jeden z významných námětů současného umění symbolizovaný nejčastěji zátiším s lebkou či květinami. Zobrazení pomíjivosti a prázdnoty lidské existence se zde však dostává do kontrastu s angažovaností a provokativností mnohých vystavených děl. Ty často komentují přítomnost i minulost a vzhledem k silnému tématu má jejich působivost potenciál, ale i rizika. Je možné se inspirovat při vlastní tvorbě a práci díly, které vznikly právě i jako pokus obejít marnost a pomíjivost? Jako pokus zapsat se do dějin? Přečíst si více

19.00 - 21.00 Veřejná diskuze: Očitý svědek - dějiny z první ruky?

Pátek 27. srpna (8.30 - 15.00)

8.30 Otevřený vstup do DOXu, ranní káva

9.00 - 10.30 Workshopy III

• HistoryLab v distanční výuce (Čeněk Pýcha/ÚSTR)
  Digitální aplikace pro práci s prameny HistoryLab zažila v rámci distanční výuky velký nárůst uživatelů. Od března 2020 evidujeme přes 25 tisíc výsledků práce v distančním formátu. Data z provozu aplikace nabízejí zajímavý vhled do situace dějepisu v distanční výuce. S jejich pomocí se v rámci workshopu pokusíme reflektovat problémy a výzvy, před které pandemie dějepis postavila. Další důležitou složkou workshopu bude reflexe zkušeností učitelů, kteří HistoryLab jako nástroj pro distanční výuku využili. V podtextu workshopu je dlouhodobá perspektiva a otázka, jaké nástroje a postupy osvojené během distanční výuky využívat ve výuce i nadále. Přečíst si více
• Inovovat, ale kde? (Petr Sedlák/ÚSTR)
  Distanční výuka zdá se prohloubila ambivalentní přístup českého dějepisáře k dějepisné výuce. Rád by ji inovoval a často se utvrzuje, že novátorsky již učí. Výuka na dálku akcelerovala zapojení digitálních prezentací, video ukázek, interaktivních programů atp. Inovace je zde ovšem často poháněna jen potřebou zatraktivnit to, co tvoří tradiční výuku: přenos hotových vědomostí na žáky a ověřování jejich prostého zapamatování. Pojďme zaměřit jeden zdroj možné „fake innovation” a vzít jej jako výkop k diskuzi, kde a jak distanční výuka naopak umožňuje se od tradiční výuky oprostit. Přečíst si více
• K čemu je dějepis? Role historického vědění v kontextu pandemie Covid 19 (Kamil Činátl/ÚSTR)
  V průběhu pandemie Covid 19 vzrostl význam lékařského vědění. Média se zaplnila experty, kteří různě vykládali statistiky a navrhovali možná opatření. Jak se v tomto specifickém kontextu prosadila historie? Co může historické vědění nabídnout? Workshop využije situaci pandemie jako model k promýšlení významu dějepisu pro současnou společnost. Na základě konkrétních příkladů společně prodiskutujeme možné přístupy k historizaci pandemie a pokusíme se návazně vymezit, v čem by dějepisné znalosti a dovednosti mohly být užitečné. Přečíst si více
• Jak se učitelé vyrovnávají s minulostí? (Jaroslav Najbert/ÚSTR)
  Co si učitelé dějepisu představují pod spojením „vyrovnat se s minulostí”? Jakým způsobem s ním nakládají publicisté a historici a historičky? A co se v procesu vyrovnávání se s minulostí očekává od dějepisné výuky? Workshop využije data z empirického výzkumu i mediální analýzy a nabídne prostor pro reflexi vlastních postojů účastníků. Zaměříme se zejména na klíčové okamžiky celospolečenské diskuze tematizující vyrovnání se s komunistickou minulostí v uplynulých třech dekádách. Přečíst si více
• Dominantní narativy ve vyprávění o tzv. normalizaci v české filmové produkci (Jaroslav Pinkas/ÚSTR)
  Období tzv. normalizace patří mezi frekventovaná témata české filmové tvorby od 90. let 20. století do současnosti. V plánovaném workshopu se zaměříme na analýzu proměn vyprávění o tomto období. Přečíst si více
• Internet jako veřejný prostor: workshop v rámci výstavního projektu #datamaze (Michal Kučerák/DOX)
  Pro umělce jsou osobní data - myšlenky, vztahy, emoce - východiskem jejich tvorby. Osobní svět umělce se zrcadlí do našeho společného světa sdílené historie. Sdílení se díky digitálním technologiím stalo spektáklem, normou i hodnotou, která nám nastavuje zrcadlo. Všichni jsme se potkali na jednom místě a je otázkou, jestli z něj vybudujeme agoru nebo zůstane smetištěm našich nápadů a vzpomínek. Digitální svět je veřejným prostorem, který za svou krátkou historii dokázal zasáhnout do chodu dějin. K čemu nám je internet jako veřejný prostor? Potřebujeme ho vůbec? A co se stane, když o něj přijdeme? A proč by to mělo zajímat učitele dějepisu? Internet se stal místem, kde vyjednáváme významy a hodnoty. V rámci workshopu se zaměříme na téma kulturních válek na internetu. Přečíst si více

10.30 - 11.00 Pauza na občerstvení

11.00 - 12.30 Přednáška: Tváří v tvář minulosti měníme budoucnost (Dylan Wray, Shikaya, Jihoafrická republika)
Diskuse s Dylanem Wrayem zakladatelem neziskové organizace Shikaya, která pomáhá jihoafrickým školám, aby jejich žáci byli kriticky myslící, angažovaní demokratičtí občané.
Shikaya ve spolupráci s mezinárodním programem Facing History and Ourselves podporuje jihoafrické učitele dějepisu, aby porozuměli tomu, jaký měl apartheid dopad na ně osobně i na jejich výuku. Protože jen tak se mohou vyrovnat se svými předsudky, porozumět svému pohledu na svět a tomu, jak tento pohled ovlivňuje jejich výuku. Dylan Wray během svých aktivit připravil semináře pro více než 5000 učitelů.

12.30 - 13.30 Závěrečná evaluace

13.30 - 14.00 Oběd

14.00 - 15.00 Sborovna
Přijměte pozvání do naší sborovny. Chcete se dozvědět, jak získat přístup k materiálům z Archivu bezpečnostních složek, promluvit si s autory chystané nové učebnice dějepisu nebo získat přístup do aplikace HistoryLab? Sborovna je připravena jako čas vyhrazený na rozhovory, sbírání inspirací a informací o dostupných programech a aktuálních novinkách. Budou připraveny jak novinky z produkce Oddělení vzdělávání ÚSTR, tak nabídka pro školy Centra současného umění DOX a dalších partnerských institucí. V naší sborovně se určitě nudit nebudete.