Letní škola
Stopovat dějiny

Čtvrtek 29. srpna

8:30 - 9:15 Registrace

9:15 - 9:30 Uvítání

9:30 - 10:30 Úvodní přednáška

10:30 – 10:45 Pauza na občerstvení

10:45 - 12:45 Workshopy I

• Badatelská výuka při práci s filmem: Žena ve 20. století (Jaroslav Pinkas)
  Práce s filmovým materiálem je dnes běžnou součástí výuky dějepisu. V rámci workshopu si ukážeme, jak organizovat sety filmových pramenů, abychom docílili badatelsky orientované výuky. Na příkladu několika filmových ukázek ilustrujících dobový genderový diskurs budeme analyzovat vztah mezi dílčími otázkami vztaženými k jednotlivým zdrojům a hlavní badatelskou otázkou rámující celý soubor. Britský historik David Lowenthal tvrdí, že „minulost je neznámá země“, filmový obraz může být oknem, kterým do ní nahlédneme. Skrze analýzu filmového obrazu máme možnost nahlédnout dobové diskurzivní rámce a kulturní vzorce, dobový historický kontext. Jak se měnilo postavení ženy ve 20. století? Co bylo „normální“ ve 40. letech 20. století a co o třicet let později? Jak souvisela výchova v mateřské škole s postavením ženy v zaměstnání? V rámci workshopu budeme diskutovat i limity těchto „průhledů“ a rozebírat výstupy žáků 2. ročníku střední školy, kteří toto téma pilotovali.
• Obraz příslušníka SNB (Petr Sedlák)
  Představíme si vzdělávací materiál Příslušník SNB ve filmu, který vzdělávací oddělení ÚSTR v současnosti kompletuje. Materiál návodně ukazuje učiteli, jak mají žáci rozebírat a interpretovat filmové ukázky, v nichž vystupují v hlavní roli příslušníci politické i pořádkové policie komunistické diktatury. Spolu s žáky se ptáme, kdo a kdy tyto příslušníky znázornil, proč, s jakým úmyslem. Neomezujeme se pouze na obrazy policejního násilí v polistopadových snímcích, ale zajímají nás i propagandistická nebo kladně laděná zobrazení příslušníků SNB z období samotné diktatury. Cílem workshopu je uchopit filmové ukázky jako historický pramen, přičemž právě z dobového kontextu, ve kterém ukázky vznikly, může pro žáky názorněji vyplynout srovnání mezi diktaturou a dneškem. Lektor je připraven zúročit své postřehy z testování materiálu ve výuce.
• Historická gramotnost: krok za krokem (Peter Sokol, Roman Anýž)
  Na konkrétním příkladu primárního pramene z aplikace HistoryLab (konkrétně ze cvičení Proč řešit židovskou otázku) si ukážeme, jak s žáky takový zdroj využít. V několika krocích se zaměříme na to, co lze z pramene odhadnout, jaké otázky si máme klást, aby z pramene byl skutečný doklad o minulosti a jak naší analýze pomáhá porozumění dobovému kontextu. Porozumění pramenům je jednou částí tzv. historické gramotnosti – tedy konceptu, který může efektivně rozvíjet jen výuka dějepisu. Při přípravě naší dílny jsme se inspirovali kanadským didaktikem dějepisu Peterem Seixasem a jeho modelem šesti velkých myšlenek historického myšlení (The Big Six Historical Thinking Concepts). Tento koncept v rámci dílny představíme a navrhneme také způsob, jak zvládnutí práce s prameny hodnotit.
• HistoryLab - práce s prameny „krok po kroku“ (Kamil Činátl, Michal Kurz)
  Workshop je založen na práci s aplikací HistoryLab, která nabízí bezpečné prostředí pro práci s prameny a využívá digitální prostředí k promyšlenému fázování kroků, na nichž je založena analýza a interpretace pramenů. Žáci se díky aplikaci učí pracovat stejným způsobem jako historik. Účastníci si HistoryLab vyzkoušejí na několika vybraných cvičeních s historickou fotografií a dalšími typy pramenů.

12:45 - 13:45 Oběd v DOXu

13:45 - 15:15 Burza nápadů
Letní škola se letos věnuje práci s prameny. V této práci spatřujeme zejména příležitost pro rozvoj historického myšlení. Především nás zajímá, zda využívání pramenů ve výuce umožňuje činit dedukce, klást příhodné otázky, zkoumat původ pramenů, zasazovat je do historického kontextu nebo porovnávat jeden pramen s výpovědí dalších zdrojů a jak toho ve třídách dosáhnout.
Máte osvědčenou aktivitu s historickým pramenem, kterou byste chtěli s kolegy sdílet? Nebo s prameny teprve zkoušíte pracovat a nevíte si rady? Pracujete s pramenem, který budí kontroverze? Vybraní vystupující z řad účastníků představí tři slidy během tří minut. Po krátkých prezentacích bude prostor pro méně formální setkání a diskusi s kolegy.

15:15 - 15:45 Pauza na občerstvení

15:45 - 17:17 „Procházky“ (Výpravy mimo rámec dějepisu ve třídě)

• Stav se. Prostorová dílna Centra současného umění DOX (Jiří Raiterman)
  Proč je důležitá rozmanitost (nejen) v architektuře a jakou roli hrají osobnosti tvůrců? K různým stavbám a přístupům se postavíme (nejen) čelem a budeme konfrontovat strohost a čistotu „bílé kostky“ DOXu od Ivana Kroupy se zcela odlišným přístupem Martina Rajniše, autora Vzducholodi Gulliver a výjimečně i s novým prostorem multifunkční budovy DOX+ od Petra Hájka. Zkoumání doplníme „kontextuální“ procházkou po okolní zástavbě. Kde se nejvíc najdete vy.
• Fučík ve veřejném prostoru (Čeněk Pýcha, Tereza Arndt a Bohumil Melichar)
  Interaktivní procházka mapující zmizelé a (ne)viditelné sochy Julia Fučíka v pražských Holešovicích. Během programu se společně pokusíme rekonstruovat a vyprávět příběh jednotlivých objektů i bývalého národního hrdiny. Proč jeho pomníky zmizely a jak se proměnilo vzpomínání na Julia Fučíka?
• Holešovice: geolokační procházka pamětí let 1938–1945 (Jaroslav Najbert)
  Jak bychom si měli připomínat tragické události let 1938–1945 ve veřejném prostoru města? A jak zapojit historické prameny a geolokační aplikace do výuky dějepisu a občanské výchovy? Hledání odpovědí na tyto dvě otázky bude věnována procházka částí pražských Holešovic, které se přezdívalo díky přítomnosti pražských Němců Malý Berlín. Ze zdejšího nádraží Praha-Bubny současně odjížděly transporty protektorátních Židů do Terezína. Stejně tak zde probíhaly dramatické okamžiky květnového povstání.
• Paměť – pomník – pramen: Procházka Lapidáriem Národního muzea (Michal Kurz)
  Na pražském Výstavišti najdeme hned několik budov, které se svou formou nebo funkcí vztahují k minulosti – jednou z nich je Lapidárium Národního muzea. Při procházce jeho interiéry se budeme věnovat zejména otázkám souvisejícím s rolí, kterou v našem uvažování o dějinách sehrávají sochy a pomníky. Proč některé z nich budí vášně i desítky let po svém odstranění? K čemu je vlastně ve veřejném prostoru potřebujeme? A jakými způsoby je můžeme využít ve výuce?
• Muzeum komunismu: Jak lze stopovat dějiny v muzeu? (Michal Kučerák (DOX), Václav Sixta (ÚSTR))
  Návštěva muzea obvykle znamená vykročení z pravidelného rytmu výuky. Jak vykročit přínosně pro rozvoj historického myšlení? Souvisí s historickým myšlením i mediální výuka? Workshop v prostorách pražského Muzea komunismu se zaměří jak na spolupráci muzea a školy formou exkurze, kdy se budeme zabývat způsoby práce přímo v expozici, tak na  intenzivnější a dlouhodobější formy spolupráce. Z nich nás bude zejména zajímat, jestli může soukromá muzejní instituce ovlivnit uvažování studentů o období komunistické diktatury tím, že z nich udělá kurátory vlastní výstavy.
• Workshop: Muzeum jako paměť národa (Jakub Jareš)
  V Praze se uvažuje o vybudování nového muzea, které by mohlo být mimo jiné postaveno na sbírce Paměti národa. Tu tvoří video- a audionahrávky pamětníků, přepisy rozhovorů s nimi a jejich dobové i současné fotografie. Jedná se o specifický komplex pramenů, který byl dosud v muzeích využíván spíše jako doplněk exponátů než aby byl vystaven sám o sobě. Ve workshopu se budeme zamýšlet nad tím, jak lze se sbírkou Paměti národa v muzejní expozici pracovat, o jaký pramen se vlastně jedná a o čem vypovídá, jaké jsou jeho výhody i limity. Je možné z plurality individuálních vzpomínek vystavět obecnější historickou výpověď?

19:00 – 21:00 Veřejná diskuse: Škola jako dílna: Výuka s žáky v hlavní roli
Představa třídy jako místa, kde žáci hrají hlavní roli, se netýká jen dějepisu. Připravujeme večerní veřejnou diskusi na téma badatelsky pojaté výuky s odborníky z oblasti matematiky, dějepisu či českého jazyka. Co má společného Hejného metoda v matematice a práce s historickými prameny v dějepise? Jak vypadá výuka s žáky v hlavní roli? Má smysl vybírat školu podle metod výuky?

Pátek 30. srpna

8:30 Otevřený vstup do DOX

9:00 – 11:00 Workshopy II

• Učebnice pro 21. století (Jaroslav Najbert)
  Učitelé dějepisu dlouhodobě postrádají učebnici pro výuku dějin 20. století, která by byla primárně zaměřená na rozvíjení historické gramotnosti formou aktivní práce žáků se školními historickými prameny. Workshop umožní učitelům seznámit se s pilotními materiály z připravované badatelsky zaměřené učebnice, na jejíž tvorbě se podílí pracovní tým Oddělení vzdělávání ÚSTR. Na vybraných tématech z učebnice budeme simulovat modelové situace v hodinách a diskutovat potenciál i reálnost využití nového typu učebnice v každodenní praxi – v první řadě vztah výkladového textu a analytické části, složení a množství pramenů i celkovou náročnost a množství pracovních úkolů. K práci využijeme zpětné vazby kolegů z terénu.
• Stopy represe: vzdělávání v archivu (Václav Sixta, Anna-Marie Rabová(ABS), Xenie Penížková(ABS))
  Vzdělávání v archivu a práce s prameny zní jako velmi samozřejmé spojení. Na workshopu se zaměříme na to, co vše se lze v rámci exkurze do archivu naučit a jak toho dosáhnout. Co se mají žáci dozvědět o archivu? Jak se vypořádat s množstvím materiálu, který archiv uchovává? Na základě zkušeností s edukačními programy v Archivu bezpečnostních složek se budeme věnovat možnostem a rizikům, které spolupráce škol a archivů obnáší.
• HistoryLab: Jak žáci pracují s prameny? (Kamil Činátl a kolektiv)
  Vzdělávání v archivu a práce s prameny zní jako velmi samozřejmé spojení. Ve workshopu se zaměříme na to, co vše se lze v rámci exkurze do archivu naučit a jak toho dosáhnout. Co dělá z archiválie stopu minulosti? Co se mají žáci dozvědět o archivu? Jak se vypořádat s množstvím materiálu, který archiv uchovává? Na základě zkušeností s edukačními programy v Archivu bezpečnostních složek se budeme věnovat možnostem a limitům, které spolupráce škol a archivů obnáší.
• Historiana aneb Jak na prameny ve škole (Dagmar Erbenová, Vojtěch Ripka)
  Historiana je on-line výukové prostředí, které umožňuje zpracovat soubory pramenů pomocí různých typů nástrojů do podoby výukových lekcí nebo dílčích aktivit. Jak se dají využít vybrané tematické soubory ve výuce a jak je zpracovat do podoby e-learningových aktivit si budou moci vyzkoušet učitelé v rámci tohoto workshopu. Nedílnou součástí bude také diskuse o obsahu Historiany a jejích možnostech pro další vzdělávání samotných učitelů.
• Zaniklé muzeum. Práce s ideologií ve vzdělávání (Čeněk Pýcha, Tereza Arndt a Bohumil Melichar)
  Workshop se zaměří na využití specifické muzejní sbírky ve výuce dějepisu a dalších společenskovědních předmětů. Při práci s exponáty Sbírky Muzea dělnického hnutí budeme cílit na zvyšování kompetencí v oblasti analýzy a interpretace ideologie i na rozvíjení kritického myšlení a historické gramotnosti.
• Badatelská výuka v muzeu: Praha Karla IV. (Iva Vachková (Muzeum města Prahy))
  Vzdělávání v muzeu se často omezuje na tzv. komentované prohlídky – žáci procházejí s lektorem expozicí a dostávají frontální cestou velké množství informací. Workshop je praktickou ukázkou badatelské výuky v muzeu za pomoci replik sbírkových předmětů a dobových textových pramenů. Budeme pracovat jednotlivě a ve skupinách, interpretovat veřejnosti méně známý pramen a propojovat práci s ním mimo jiné s technikami částečné hry v roli. V závěrečné fázi semináře uvedeme zvolený způsob práce do didaktického kontextu.​

11:00 - 11:30 Pauza na občerstvení

11:30 - 12:30 Laterna magika: Živá paměť, technologie, filmové pásy a archivy (Andrea Průchová)
Bohatým fotografickým a audiovizuálním materiálem doprovázená přednáška seznamuje s východisky, badatelským postupem i výstupy rozsáhlého mezioborového výzkumu zabývajícího se zpracováním uměleckého archivu a kulturního odkazu divadelní scény Laterna magika. Jak vypadá bádání, jehož nedílnou součástí jsou vzpomínky pamětníků, politické dokumenty, technologické nákresy, multimediální data a tisíce kilometrů filmových pásů? Proč nestavět velké příběhy, ale naopak usilovat o hledání menších výpovědí a různorodých pohledů? A jakou roli může sehrát umělecká výpověď jako historický pramen a výstup výzkumu? www.laterna-research.cz

12:30 - 15:00 Závěrečná evaluace