Letní škola
Stopovat dějiny

Čtvrtek 29. srpna

8:30 - 9:15 Registrace

9:15 - 9:30 Uvítání

9:30 - 10:30 Úvodní přednáška

10:30 – 10:45 Pauza na občerstvení

10:45 - 12:45 Workshopy I

• Badatelská výuka při práci s filmem: Žena ve 20. století (Jaroslav Pinkas)
  Práce s filmovým materiálem je dnes běžnou součástí výuky dějepisu. V rámci workshopu si ukážeme, jak organizovat sety filmových pramenů, abychom docílili badatelsky orientované výuky. Na příkladu několika filmových ukázek ilustrujících dobový genderový diskurs budeme analyzovat vztah mezi dílčími otázkami vztaženými k jednotlivým zdrojům a hlavní badatelskou otázkou rámující celý soubor. Britský historik David Lowenthal tvrdí, že „minulost je neznámá země“, filmový obraz může být oknem, kterým do ní nahlédneme. Skrze analýzu filmového obrazu máme možnost nahlédnout dobové diskurzivní rámce a kulturní vzorce, dobový historický kontext. Jak se měnilo postavení ženy ve 20. století? Co bylo „normální“ ve 40. letech 20. století a co o třicet let později? Jak souvisela výchova v mateřské škole s postavením ženy v zaměstnání? V rámci workshopu budeme diskutovat i limity těchto „průhledů“ a rozebírat výstupy žáků 2. ročníku střední školy, kteří toto téma pilotovali.
• Obraz příslušníka SNB (Petr Sedlák)
  Představíme si vzdělávací materiál Příslušník SNB ve filmu, který vzdělávací oddělení ÚSTR v současnosti kompletuje. Materiál návodně ukazuje učiteli, jak mají žáci rozebírat a interpretovat filmové ukázky, v nichž vystupují v hlavní roli příslušníci politické i pořádkové policie komunistické diktatury. Spolu s žáky se ptáme, kdo a kdy tyto příslušníky znázornil, proč, s jakým úmyslem. Neomezujeme se pouze na obrazy policejního násilí v polistopadových snímcích, ale zajímají nás i propagandistická nebo kladně laděná zobrazení příslušníků SNB z období samotné diktatury. Cílem workshopu je uchopit filmové ukázky jako historický pramen, přičemž právě z dobového kontextu, ve kterém ukázky vznikly, může pro žáky názorněji vyplynout srovnání mezi diktaturou a dneškem. Lektor je připraven zúročit své postřehy z testování materiálu ve výuce.
• Historická gramotnost: krok za krokem (Peter Sokol, Roman Anýž)
  Na konkrétním příkladu primárního pramene z aplikace HistoryLab (konkrétně ze cvičení Proč řešit židovskou otázku) si ukážeme, jak s žáky takový zdroj využít. V několika krocích se zaměříme na to, co lze z pramene odhadnout, jaké otázky si máme klást, aby z pramene byl skutečný doklad o minulosti a jak naší analýze pomáhá porozumění dobovému kontextu. Porozumění pramenům je jednou částí tzv. historické gramotnosti – tedy konceptu, který může efektivně rozvíjet jen výuka dějepisu. Při přípravě naší dílny jsme se inspirovali kanadským didaktikem dějepisu Peterem Seixasem a jeho modelem šesti velkých myšlenek historického myšlení (The Big Six Historical Thinking Concepts). Tento koncept v rámci dílny představíme a navrhneme také způsob, jak zvládnutí práce s prameny hodnotit.
• HistoryLab - práce s prameny „krok po kroku“ (Michal Kurz, Pavla Sýkorová, Petra Švardová a další)
  Workshop je založen na práci s aplikací HistoryLab, která nabízí bezpečné prostředí pro práci s prameny a využívá digitální prostředí k promyšlenému fázování kroků, na nichž je založena analýza a interpretace pramenů. Žáci se díky aplikaci učí pracovat stejným způsobem jako historik. Účastníci si HistoryLab vyzkoušejí na několika vybraných cvičeních s historickou fotografií a dalšími typy pramenů.

12:45 - 13:45 Oběd v DOXu

13:45 - 15:15 Burza nápadů
Letní škola se letos věnuje práci s prameny. V této práci spatřujeme zejména příležitost pro rozvoj historického myšlení. Především nás zajímá, zda využívání pramenů ve výuce umožňuje činit dedukce, klást příhodné otázky, zkoumat původ pramenů, zasazovat je do historického kontextu nebo porovnávat jeden pramen s výpovědí dalších zdrojů a jak toho ve třídách dosáhnout.
Máte osvědčenou aktivitu s historickým pramenem, kterou byste chtěli s kolegy sdílet? Nebo s prameny teprve zkoušíte pracovat a nevíte si rady? Pracujete s pramenem, který budí kontroverze? Vybraní vystupující z řad účastníků představí tři slidy během tří minut. Po krátkých prezentacích bude prostor pro méně formální setkání a diskusi s kolegy.

15:15 - 15:45 Pauza na občerstvení

15:45 - 17:17 Komentované procházky

• Stav se. Prostorová dílna Centra současného umění DOX (Jiří Raiterman)
  Proč je důležitá rozmanitost (nejen) v architektuře a jakou roli hrají osobnosti tvůrců? K různým stavbám a přístupům se postavíme (nejen) čelem a budeme konfrontovat strohost a čistotu „bílé kostky“ DOXu od Ivana Kroupy se zcela odlišným přístupem Martina Rajniše, autora Vzducholodi Gulliver a výjimečně i s novým prostorem multifunkční budovy DOX+ od Petra Hájka. Zkoumání doplníme „kontextuální“ procházkou po okolní zástavbě. Kde se nejvíc najdete vy.
• Fučík ve veřejném prostoru (Čeněk Pýcha, Tereza Arndt a Bohumil Melichar)
  Interaktivní procházka mapující zmizelé a (ne)viditelné sochy Julia Fučíka v pražských Holešovicích. Během programu se společně pokusíme rekonstruovat a vyprávět příběh jednotlivých objektů i bývalého národního hrdiny. Proč jeho pomníky zmizely a jak se proměnilo vzpomínání na Julia Fučíka?
• Holešovice: geolokační procházka pamětí let 1938–1945 (Jaroslav Najbert)
  Jak bychom si měli připomínat tragické události let 1938–1945 ve veřejném prostoru města? A jak zapojit historické prameny a geolokační aplikace do výuky dějepisu a občanské výchovy? Hledání odpovědí na tyto dvě otázky bude věnována procházka částí pražských Holešovic, které se přezdívalo díky přítomnosti pražských Němců Malý Berlín. Ze zdejšího nádraží Praha-Bubny současně odjížděly transporty protektorátních Židů do Terezína. Stejně tak zde probíhaly dramatické okamžiky květnového povstání.
• Paměť – pomník – pramen: Procházka Lapidáriem Národního muzea (Michal Kurz)
  Na pražském Výstavišti najdeme hned několik budov, které se svou formou nebo funkcí vztahují k minulosti – jednou z nich je Lapidárium Národního muzea. Při procházce jeho interiéry se budeme věnovat zejména otázkám souvisejícím s rolí, kterou v našem uvažování o dějinách sehrávají sochy a pomníky. Proč některé z nich budí vášně i desítky let po svém odstranění? K čemu je vlastně ve veřejném prostoru potřebujeme? A jakými způsoby je můžeme využít ve výuce?

19:00 – 21:00 Veřejná diskuse: Škola jako dílna: Stačí dnešním dětem škola, do které jsme chodili my?
Představa třídy jako místa, kde žáci hrají hlavní roli, se netýká jen dějepisu. Připravujeme večerní veřejnou diskusi na téma badatelsky pojaté výuky s odborníky z oblastí matematiky, dějepisu či výuky jazyků. Co má společného Hejného metoda v matematice a práce s historickými prameny v dějepise? Proč někteří rodiče vybírají školu podle metody výuky?

Pátek 30. srpna

8:30 Otevřený vstup do DOX

9:00 – 11:00 Workshopy II

• Učebnice pro 21. století (Jaroslav Najbert)
  Učitelé dějepisu dlouhodobě postrádají učebnici pro výuku dějin 20. století, která by byla primárně zaměřená na rozvíjení historické gramotnosti formou aktivní práce žáků se školními historickými prameny. Workshop umožní učitelům seznámit se s pilotními materiály z připravované badatelsky zaměřené učebnice, na jejíž tvorbě se podílí pracovní tým Oddělení vzdělávání ÚSTR. Na vybraných tématech z učebnice budeme simulovat modelové situace v hodinách a diskutovat potenciál i reálnost využití nového typu učebnice v každodenní praxi – v první řadě vztah výkladového textu a analytické části, složení a množství pramenů i celkovou náročnost a množství pracovních úkolů. K práci využijeme zpětné vazby kolegů z terénu.
• Stopy represe: vzdělávání v archivu (Anna-Marie Rabová, Xenie Penížková)
  Vzdělávání v archivu a práce s prameny zní jako velmi samozřejmé spojení. Na workshopu se zaměříme na to, co vše se lze v rámci exkurze do archivu naučit a jak toho dosáhnout. Co se mají žáci dozvědět o archivu? Jak se vypořádat s množstvím materiálu, který archiv uchovává? Na základě zkušeností s edukačními programy v Archivu bezpečnostních složek se budeme věnovat možnostem a rizikům, které spolupráce škol a archivů obnáší.
• HistoryLab: Jak žáci pracují s prameny? (Kamil Činátl a kolektiv)
  Workshop je založen na práci s aplikací HistoryLab. Seznámí účastníky s výsledky testovacího provozu, přičemž se zaměří na reflexi vybraných situací spojených s analýzou pramenů v reálném prostředí školy. Testovací provoz nabízí vhled do historického myšlení žáků. Společně se pokusíme určit různé úrovně porozumění a zamyslíme se nad možnostmi hodnocení tvořivé práce ve výuce dějepisu.
• Historiana aneb Jak na prameny ve škole (Dagmar Erbenová, Vojtěch Ripka)
  Historiana je on-line výukové prostředí, které umožňuje zpracovat soubory pramenů pomocí různých typů nástrojů do podoby výukových lekcí nebo dílčích aktivit. Jak se dají využít vybrané tematické soubory ve výuce a jak je zpracovat do podoby e-learningových aktivit si budou moci vyzkoušet učitelé v rámci tohoto workshopu. Nedílnou součástí bude také diskuse o obsahu Historiany a jejích možnostech pro další vzdělávání samotných učitelů.
• Zaniklé muzeum. Práce s ideologií ve vzdělávání (Čeněk Pýcha, Tereza Arndt a Bohumil Melichar)
  Workshop se zaměří na využití specifické muzejní sbírky ve výuce dějepisu a dalších společenskovědních předmětů. Při práci s exponáty Sbírky Muzea dělnického hnutí budeme cílit na zvyšování kompetencí v oblasti analýzy a interpretace ideologie i na rozvíjení kritického myšlení a historické gramotnosti.

11:00 - 11:30 Pauza na občerstvení

11:30 - 12:30 Přednáška Laterna magika (Andrea Průchová)

12:30 - 15:00 Závěrečná evaluace